Mi připomína že by jsme měli zas vyrazit do rachoty :D

Hurá na nákupy!!
Už je to tak, opět ty nákupy, vždy když slyším tohle slovo je mi jasný, že to bude zas den chození po obchoďáku, hledání něčeho originálního co nemá každý, a navíc v mojí příšerný velikosti. A nakonec to končí jednina obyčejným džínami, a jedno-barevným tílkem a nejlépe černým.

Ale dneska ráno to bylo jiný, přišla ke mě mamka stím, že má pro mě překvápko. A já se nestačila divit. Z maminy vypadlo, že bych snad mohla jet nakupovat do florencie?! No cože? Řekněte není to sen pro každého? Určitě je, nejdříve zní vylezla paříž, ale to zavrhla stím, že až se pojede se školou budu si tam toho moc koupit i tak hafo.
No a co, že do itálie na výprodeje? Vždyť je tam tisíc uliček vkáždý je originální návrhář, nebude to sice gucci, ale i tak. Konečně budu mít hadry který v čechách nikdo ,,snad" mít nebude! Už jenom při tomto pomyšlení, se tam teď těším!!
A pokud bude možnost určitě přitom oběhnu i nějaké ty památky! Když už si děláme takový jednodenní výlet jenom kvůli mojí skříni!
A nejen to! Nejde jen o oblečení, mám slíbenou pravou luxusní koženou kabelku, vrrr! Plus taky nějaký nový kufry, šátky a výborný itlaský občerstvení! Bože, já se tam tak nemůžu dočkat. Ale trvalo to, nato že jí k tomu přemlouvám už dobrý 4 roky!

Že by se mi snad plnily všechny sny? To snad ne! Nejdřív korzet, teď nákupy v itálii. Ještě by to chtělo užasnýho kluka ( ale ne, kluka ne, stačí bokovku na to jedno). No každopádně v blízký době určitě čekám že se něco totálně vysere když se mi tak daří. To víte no, smolař!

Ale co nu, užívej dokud mužeš! A já si jdu dopsat konstrukci kalhot...bléééé.

Řeknu vám, jestli já si myslela že je problem ( teď už ani ne, ale před rokem)pro mě sehnat malé boty, tak co teprve černé lodičky s vysokou platformou pro 41!! Ale hezky od začátku...

Jelikož mě Sisinka probudila už v devět, tak jsem od devíti už tady strašila, stiha sem si dá pořádnou horkou sprchu, sedla si k pc, a psala si s mišunou. Času dost do jedný ne?

No právěže ani ne, jakmile jsem si začla lakovat nehty tak to byl teprv teror, tím že jsem někdy až moc hyperaktivní tak jsem neměla absolutní šanci si je nalakovat dobře, sice ten výsledek není nejhorší, ale kdybch vydžela 10 minut v klidu mohl být ješt lepší. Takže Minimáně dvě hodiny jsem se tady stím prala, ale hlavně že mi nehty ladily ke kraťasům že?

No, nehty byly namalované, já byla jakžtakž učesaná a namalovaná. A teď hurá do toho našeho šamponária! A to teprve začla ta pravá sranda, nejdřív jsem si zašli po sto letech do kfc. Tam seděli nějací malý hranti, no hlavně že asi 10ti leté slečny byly zmalované jak kurvy, a furt se debilně telmily, a jedna se nám zdřejmě zabouchla do Sisi :D. No, a pak hurá koupit ony botičky, ale naskytl se nám problém, černé hladké nelesklé lodičy? Jste cvoci? Takový boty ve velikost 41 prostě neseženete. A tak jsme hledali, prolezly jsem všechno možný, nejdřím jsem byly v jednom, tam byly černé sice s vykousnutou špičkou, ale Sisi že ne, že se jedem podívat ještě jinam. Vlezeme dál..ježiš fuj rychle pryč ty boty jsou tam příšerné, samá špička! No tak jsem šli znovu zpět, tak jsem tam zkoušeli ještě asi troje béžové když se madam nelíbily ty první, a nakonec že se jedem mrknout ještě do druhýho obchoďáku.

A tak jsme seděly a čekaly, až nám přijede autobus, mrzla jsem jako sviňa příště mi řekněte že si mám koupit alespoň mikinu :D. Nakonec jsme to teda vzdaly, a opět se vratily pro černé boty které jsme viděli na poprvé, i prodavačky se nám smály. Ovšem i přes to rozhodování, a za to že hrozilo že utratí všechny své uspory je koupila. A hele milé překvapení. Na botičky byla 25% sleva! Tím padem škoro polovinu kapesnýho ušetřila, a koupila si užasný botky co jí sednou a sluší.

No, a hurá na autobus, dokonce nám málem ujel a byl tak přeplněný že jsme celou cestu stály, ještě že jel po dálnici a ne přes všechny prdele všude okolo. Sisi byla sice zklamaná že jsem nešly na kebab, ale v Ben. jsme si to vynahradily. A víte co?! Otevřeli u nás výborný kebab, a dělaj tam velký pizzy a uplně výborný! Dokonce i když už jsem byla tak přeplněná jsem to dojedla do konce!

No náš den končil tím že já zkončila uvelebená v křoví, a ještě teď nasobě cítím listí nebo větvičky.

Vím, skoro nic to s creepy doll nemá nic společného i když podle slečny fotografky ano. Ale i přesto se mi ty oči tak líbí. A vubec v nich není viděšený výraz. Ale i tak Slečna fotografka je užasná jak svím talentem na fotky, tak nato udělat zvás jinačího člověka s dokonalým ,,mejkapem".

(jo vím šilhá mi oko) :D

No, a propříště sem se rozhodla, že až douparvím zybtek fotek vložím sem ty s červeným pozadím, který jsou podle mě..ty nejužasnější :D.

Už před nějakými lety jsem si vysnila, kus oblečení, které doufám se nikdy nestane hitem jako americká vlajka všude, či knírek a další tomuto podobné věci. Už jen proto, že většina holek je se svojí postavu nadmíru spokojená, a hlavně si myslím, že normálním lidem to zato nestojí.

A o čem to mluvím?! O úžasném stahovacím korzetu, který jsem si vysnila už ve svých 13nácti letech, a konečně se mi splní. Abych řekla pravdu, ani nevím jak mě touha po korzetech posedla. Ale začátky byly zřejmě v mých dobách metalu, a posedlostí po něčem vyjímečném, a odlišném. Po určité době se to změnilo, kvůli touze po dokonalé štíhlé postavě, po útlém vosím pase, a láskou k baroknímu, a secesnímu a celkově všem historickým oděvům s korzetem.Navíc vždy když vidím Ditu von Teese (která se mimochodem stala jedním z mých vzorů), nemůžu z tý její postavy spustit zrak. Ano, neskutečně se mi to líbí, a nemužu si prostě pomoct, chci utlý dokonalý pas, i přes tu dnešní dobu.

Navíc poté co jsem si vyzkoušela ten úžasný ,,sportovní" korzet, po něm toužím ještě víc, tak dokonalá postava, to dokonalý tělo (a ten dekolt! :D). Prostě bude můj! Jak korzet tak to útlé tělo!

Takže já mám vybráno, i přes ty neskutečný prachy, přes to ustavičné přemlouvání maminky, jsem si svůj originální kousek oděvu vydupala! A jsem teď momentálně asi nejšťastnější člověk podsluncem. Už jen počkat na šití.