na Blog.cz

CO KDYBY RYBY UMĚLI LÍTAT? ANEB PÍŠU NA TÉMA TÝDNE!

Dneska mi to příjde už tak dávno. A přitom to jsou teprv tři roky od uplynutí, tích hrůzných časů. Toho strachu, co semnou vubec bude. Zdali se vyplatí, tu všechnu bolest podstupovat, jestli to má vubec nějaký smysl. Nebo zda budu moct žít život jako předtím, jestli budu moct vykonávat vše co jsem chtěla, jestli se na mě lidi nebudou dívat jak na debila.Mluvím o době strávené v nemocnici, o době kdy jsem vlastně ani nevděla co semnou bude, kdy jsem trpěla ale přitom jsem si užívala života a lidí které jsem poznala. Lidí kteří tam semnou byli a neočekavané chvíli nás všechny opustili. I já jsem čekala kdy to na mě příjde, kdy odejdu.

V tomto příšerném depresivním počasí, je člověku tak mizerně, že přemýšlí nad vším možným. Bohužel, v mém případě vše možné je jen to špatné, smutné, zničující. Padají samé otazky typu, jaké by to asi bylo kdyby se nestalo to a tamto. Nutí to pořád přemýšlet, ptát se proč? Jako malé děcko i když odpovědi velice dobře znáte, ale i přesto se dale ptáte, a snažíte si mysl překopat tak aby si myslela něco uplně jiného.
Zrovna poslední dva týdny jsem měla takovou velkou akci s názvem ,,obeť všechny doktory a operace ať už to máš za sebou", a tím valstně začal můj myšlenkový tok. Vzpoměla jsem si na vše. Až na jednu maličkost. Maličkost kterou jsem se dozvěděla teprv nedávno.
Vždycky mi bylo divný, že jsem asi jedinej pacient ke kterýmu se všichni doktoři a sestry mají, obdivujího, objímají a jsou nadšení z toho jak vypadá (i přesto když vám pořád říkaj jací jste anorektici :D). Celý tři roky jsem se o to nezajímala, až teprv teď po třech rokách, kdy mám v hlavě samé otázky.

To že jsem zkončila na okologii, jsem brala jako samozdřejmost. Ale nikdy mě nenapadlo se zeptat co by se stalo kdybych přišla o něco později. Vím, že kdybych nepřišla vubec, dneska tady nesedím a nepíšu vám. Ale až teprv teď mě napdlo se zpetat.
A bych řekla pravdu, při slově ještě měsíc a byl by konec mě mrazí přes záda. Měsíc? Co by se stalo kdyby se na mě ten ortoped znovu nepodíval? Vždyť měsíc je tak málo na užívaní si života. To člověk nic nestihne ( vždyť sem málem umřela jako stará panna :D trocha srandy musí být :D). V podstatě sem měla štěstí v neštěstí, a dorazila jsem právě včas. Jak se říka za pět minut dvanáct. Vždyť, kdyby mi neopuchlo koleno, tak se můj poslední měsíc života cpu gumovejma medvídkama, které mi pan ortoped předepsal. (Což mi připomělo článek ,,rakovinu lečili ibalgine, furt si říkam lepší ibalgin jak gumový medvidci)

A teĎ mám takovej dotaz, souvisí to co píšu s článkem an téma týdne? Podle mě jen z pulky, pro někoho možná vubec. Ale pořát tu zástává otázka co by bylo kdybch tu nebyla? Co by bylo kdybych se dál cpala gumovýma medvídkama? (To vím jistě, byla bych jich přežraná!)

ToŤ vše....

Čau čičiny, tak jak se daří?Předem bych se chtěla omluvit za svou neaktivitu na svím blogu, ale abych řekla pravdu, přestává mě bavit, ale ne jako bavit, ale začínám přemýšlet, že z něj zdřejmě udělám dívčí blog. No ano. Taky to pořád nechápu, já odpůrce ružovejch blogísků chci ružovej blogísek :D. Ne to přeháním, nechci ružovej blogísek, ale chtěla bych zajímvější. Ne že by byl nudný..no i když. No, a při té pžíležitosti jsem hned předělala design, je uplně jednoduchý, ale začína s emi ta jednoduchost líbit. Hlavně kombinace barve černa bíla šedá a do toho nějaká svítívá, ať už zelená nebo ružová :D. JInak po 17březnu určitě čekejte uplně něco jiného. Nový layout ,,nový blog" bude ze mě jinej člověk (teda aspoň tady na blogu).

Tak, a teĎ k denníčku, nebo spíše k malé informaci, proč sem se celý týden vlastně neozvala. No, to máte tak. Když člověk nosí brejle a tak strašně je nenávidí, je schopnej proto udělat vše. Dokonce dobrovolně podstoupit i operaci. A už se ktomu dosávám.
V pondělí jsem byla navštívit laserovou operaci očí. Prej to vubec nebolí. No ono to mážná nebolí, ale jen pokud vám dobře rozkapou oči, což umě je nadlitský ukol. Ona samotná ta operace semnou musela bejt něco. Vubec jim to nešlo odklopit (takovej ten sklivec či co :D). A já sama měla pocit jako ybch tam ležela nejmíň hodinu, a přitom jen blbejch 15náct minut :D. Ale musím říct, stálo to fakt zato. Konečně mám klid, a dokonce se sama sobě i líbim :D (Ne že bych se předtím nelíbila, ale je to můj lepší pocit.
Bohužel, ještě asi tejden budu vidět malinko mlhovitě, ono mi i docela dává zabrat sem něco napsat jak se mi to malinko rozmazává, ale musím říct KDO SE CHCE ZBAVIT BREJLÝ, ROZHODNĚ TO ZA TO STOJÍ!!!!!

wei♥it

Tak to je asi vše, mějte se famfárově (tvl tady někdo není normální :D) :D Bay bay, s láskou Dariel

btw.: TAKY SE VÁM TAK SERE BLOG?! Mě osobně funguje jen na opeře..ani google to nebere!

Ach, tak dneškem už mužu legálně pít, kouřit, a mít sex! :D Počkat...sex je povolen do patnácti že? No nevadí, stejně šuk kartu člověk moc nepoužívá :D.
Jinak, včera jsem to náležitě oslavila :D. Kacám měla jsem tu jen Sisi, s kachnou, ale víte co? Takhle si to člověk užije nejvíc, navíc mám slíbeno ještě od eči a verči že to pořádně vochlastáme :D.
No ale tak hezky, ke včerjšku. Měla jsem fakt boží drot, s 18nácti svíčkama a 18nácti bílejma ružičkama, no každej se po něm olizoval, a není divu není nad domací dort od maminky :D. Otevřeli jsme si ,,templáře" a hm..ty holky jsou tak neskuteční suchaři :D. Ale jo, celej večer se povedl, vodnice, chlebíčky, a vynikající pokec. Ještě aby ne s Kachnou :D. Taky spousta užasnejch dárků. Jako kížka, barvy do školy :D Návrh tetování, kterej se mi mimochodem mrtě moc líbí!

No, ale teď hezky k nadpisu článku.
Sisinka se, ráno rozhodla, že mi konečně udělá ty nehty po kterých už škemrám tak dlouho. Bohužel, jsem neměla malej štěteček tak je to trošku....větší :D. Ovšem to vubec nevadí protože mít na ruce Sisiinu abstrakci je promě něco užasného, a ne jen kvuli tomu, že já sama abstrakce moc neumím, a už vubec ne takové jako Sisi.

Tak, opět nějaké to ,,výtvarné" dílo. Které jsem tak pracně tvořila.
Řeknu vám, takovou kokotinu si dokážu vymslet jenom já. Miluju černou a bílou tak to bude černo bílé, nikdy! už nikdy více nekombinuju tyto dvě barvy! Ono se řekně černáa bílá na tom se nedá nic zkazit, ale je to přesnej opak! Díky bohu, že jsem se pak řídila radamy kamarádky a figurky jsem udělala barevně, protože aby bylo černo bílé tak bych to vubec nerozchodila zdřejmě! A kreslím to ještě další měsíc :D.
Jinak, nato že nekamarádím s barvama, a obvzláště s temperama, se to vcelku povedlo. A teď budu neskutečně smrdět protože se mi to povedlo ( foťák zkresluje), a dokonce je to jedna z nejlepších prací :D.

Ale abych řekla pravdu, podle mě tam bylo mnohem více hezčích pracíh než ta moje. (Hehe teď si protiřečím že?) :D